3 mýty o modrém světle aneb Vybíráme barvu osvětlení

Určitě už jste se dozvědeli, mimo jiné i prostřednictvím našich článků, že byste měli věnovat pozornost barvě světla, kterou vydává vámi zvolené svítidlo, resp. jeho světelný zdroj. Také už jste nejspíš slyšeli o „škodlivosti“ modrého světla a jeho potenciálně negativním vlivu na zdraví. Možná jste dokonce hned nastavili na svém mobilním telefonu filtr modrého světla a vyměnili všechny studeně bílé „žárovky“ za žluté. Tak prosté to ale bohužel není – prozradíme vám, proč je u osvětlení důležitá barva (resp. teplota chromatičnosti) a jak s ní pracovat. Nejprve si ale musíme vyjasnit pojmy.

Teplota chromatičnosti je důležitá fyzikální veličina, která se udává v kelvinech (K). Pomáhá zorientovat se v barvě světla, které konkrétní světelný zdroj vydává. To ale neznamená, že vám řekne, zda světlo obsahuje modrou složku, resp. jak moc – na to byste potřebovali profesionální přístroj měřící tzv. spektrum světla (o tom více níže). Pomůže vám však roztřídit si světelné zdroje na ty, které jsou vhodnější ke svícení spíše přes den, nebo večer.

Biodynamické osvětlení je osvětlení vycházející z nejmodernějších vědeckých poznatků o světle a jeho vlivu na lidské zdraví. Umí měnit barvu a intenzitu světla podle našeho přirozeného denního biorytmu. Přes den vydává bílé světlo, které stimuluje k práci, odpoledne a večer pak upraví zbarvení do žluta a nakonec do oranžova.

Modré světlo nám škodí! Tak jednoduché to není – modré světlo nám vůbec neškodí za předpokladu, že se mu vystavujeme v momentech, kdy je to pro nás přirozené. Přes den nám naopak velmi svědčí, pomáhá nám zůstat bdělí, ostražití, výkonní a v dobré náladě. Že se v tom teď tedy vůbec nevyznáte? Žádný strach, stačí se prostě řídit zdravým selským rozumem a plus minus i tím, co vidíte za okny. Když je venku den, pro naše tělo, resp. oči a mozek, je vystavení se modrému světlu naprosto v pořádku.
Problém nastává až po setmění. Náš mozek totiž řídí důležité procesy v našem organismu právě v závislosti na denním cyklu světla. „Vypíná a zapíná“ určité funkce podle toho, jaké světlo zrovna v okolním prostředí převažuje. Je to dokonalý systém laděný a fungující už tisíce let. Jenže… Moderní technologie do něj teď lidově řečeno trochu „házejí vidle“. Pokud byste však hned měli chuť vinit z této problematické revoluce pana Edisona, nebyli byste tak úplně na správně cestě.

Klasická wolframová žárovka zdaleka neobsahovala tak výrazně modrou složku světla jako později vynalezené „LEDky“. Navíc v kombinaci se stmívačem byla žárovka perfektním mechanismem, který umožňoval regulovat světlo přesně v souladu s přirozenými principy. Klasická žárovka totiž vydávala světlo s hodnotou teploty chromatičnosti 2700 K, což odpovídá barvě světla při západu slunce. S použitím stmívače se dala tato hodnota snížit tak, že jste se dostali téměř až na barvu plamene (cca 1900 K). Tím si lidé svítili dlouhou dobu před objevem žárovky, která je tu s námi teprve necelých 150 let. Podobně oranžovým světlem byste tedy měli svítit ideálně 90 minut před spaním.

Obsah modré složky poznám jednoduše podle barvy světla. Tak snadno to nejde – zejména starší nebo méně kvalitní LED zdroje často obsahují výrazný podíl modré složky světla, i když to tak na první pohled podle jejich barvy nevypadá. K pochopení tohoto problému je už potřeba trošku složitější fyzika, a sice musíme chápat, z čeho se světlo skládá. Barevné spektrum světla, které je viditelné naším okem, se totiž skládá z elektromagnetického vlnění různých vlnových délek. Právě různý poměr jednotlivých vlnových délek je zodpovědný za to, jakou barvu světla vidíme. Nejkratší vlnovou délku má fialová, modrá a azurová, následuje zelená, žlutá a oranžová, nejdelší vlnovou délku představuje červená.

To, jak jsou různé vlnové délky v přirozeném světle „namíchány“, se mění v průběhu dne. Za problematické je pro náš případ považovaný výrazný podíl krátkých vlnových délek (tedy to, čemu se zjednodušeně říká modré světlo). I teple bílé světlo (cca 3000 K) stále ještě obsahuje nezanedbatelný podíl modré složky. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby každé balení světelného zdroje obsahovalo graf s příslušným spektrem vlnových délek, ale zatím je potřeba vystačit si s hodnotou teploty chromatičnosti udávané v kelvinech.

Stačí, když eliminuji před spaním zdroj modrého světla. Jak už jsme vám ukázali, pokud jde o zdravé svícení, je všechno trošku složitější. A nejinak je tomu i v tomto případě. Stejně jako barva světla ovlivňuje pochody v našem těle i úhel, v jakém světlo dopadá na sítnici oka. I v tomto případě je prospěšné kopírovat přirozené procesy v přírodě. Večer při západu slunce už nedopadá světlo na sítnici seshora, ale vodorovně, po západu je pak přirozené, když přichází zezdola – tak, jak tomu bylo dlouhá tisíciletí při používání ohně. Pro tento účel jsou ideální různé nízko položené lampy (malé podlahové, resp. stolní, které postavíte na zem či nízký stolek), např. i ty solné, které stojí pár korun a vydávají příjemné načervenalé světlo. Těmi byste měli optimálně svítit už zmíněných 90 minut před spaním. Vybírat můžete z celé škály povedených designů, např. z oblíbených exotických materiálů, jako je bambus či ratan.

Můžete si negativně ovlivnit zdraví. Vystavování se nevhodnému umělému osvětlení v noci poškozuje sítnici oka, snižuje hladinu hormonu melatoninu o 40–80 % (proč je melatonin důležitý, o tom jsme se zmínili v našem dřívějším článku), zhoršuje kvalitu spánku – tím pádem se ráno cítíte nevyspalí, dříve se unavíte... Podle nejnovějších vědeckých studií může mít dokonce významný podíl na vzniku řady civilizačních chorob. Modré světlo, jemuž se vystavujeme po setmění, totiž narušuje naše vnitřní hodiny (tzv. cirkadiánní rytmus). Tyto hodiny přitom zodpovídají za správné fungování mnoha nezbytných procesů v lidském těle. Kromě vyplavování hormonů si tak můžete „rozhodit“ metabolismus živin, imunitu i odolnost těla na toxiny a mnoho dalšího.

Nejlépe večer zhasnout! To je samozřejmě nadsázka. Kromě vhodného nadimenzování a rozumného používání různých typů osvětlení s adekvátními zdroji světla je to samozřejmě zdravý životní styl, do něhož spadá i respektování přirozených biorytmů. Zbytečně tedy neponocujte, když to není nutné, včas před spaním odložte všechny přístroje s displeji vyzařujícími modré světlo, jako jsou mobily, notebooky či televizory, a raději relaxujte – třeba v relaxačním křesle pohledem do krbu, za zvuků meditační hudby, čtením oblíbené knížky nebo popíjením bylinkového čaje.

A co takhle romantická koupel při při světle svíček? Respektujte svou únavu, nesnažte se den zbytečně natahovat a pokud vám to vaše povinnosti dovolí, včas „hupsněte“ do postele. Umělé osvětlení je totiž jako mnoho dalších moderních vymožeností skvělý sluha, ale špatný pán.

Autor článku: Dominika