Tipy pro slow living aneb Žít udržitelně neznamená draze
Jistě jste už v poslední době někdy narazili na reklamu, která prezentuje zboží jako ekologické, takže si ho můžete s čistým svědomím pořídit, i když se snažíte žít ohleduplně k planetě. Nenechte se mýlit! Skutečně udržitelný životní styl není jen o konkrétních produktech, ale především o jejich množství, případně životnosti.
1. Klíčem je minimalismus
Čím menší spotřebu máte, tím je vaše stopa na této planetě menší. A to je skvělé! Ekologicky může tím pádem žít každý, protože to není o penězích na dražší „zelené“ produkty, jak se mnoho lidí domnívá. Co kromě omezení své spotřeby můžete ještě udělat, a to nejen pro planetu, ale i pro sebe? Protože jak uvidíte, přemýšlet o tom je návykové, představuje to zábavnou výzvu a navíc uvidíte, jak se nakonec budete cítit svobodní, když zase jednou odoláte vábení pořídit si něco, co vlastně vůbec nepotřebujete.
2. Nakupujte kvalitní a k přírodě šetrné produkty
Bývají zpravidla dražší, ale když omezíte různé zbytečnosti, najednou se vám dostane financí na pořádnou věc. A také vám déle vydrží, takže ve finále ušetříte. Dávejte přednost přírodním materiálům, jako je dřevo, biobavlna, len, sklo nebo kov. Neznamená to však, že se musíte za každou cenu stranit všech plastů a umělých vláken. Někdy mají v našem životě své opodstatnění a mohou být paradoxně šetrnější než jejich přírodní protějšky. Řeč je třeba o jednorázových plastových lahvích, které si ve srovnání s jednorázovým sklem vedou mnohem lépe.
VĚDĚLI JSTE, ŽE:
Sklo je nesmírně energeticky náročné na výrobu i recyklaci. Svůj smysl tak má především ve své vratné podobě. Takže jogurty odteď už raději v kelímku, pokud skleničky od nich nevyužijete dál (třeba jako kalíšky na podomácku vyrobené svíčky). Podobné je to třeba s trvanlivými nákupními taškami. Z jedné studie ČVUT vyplynulo, že polyesterová taška má mnohem šetrnější životní cyklus (tzv. LCA) než taška z biobavlny.
3. Pěstujte a kompostujte
Máte vlastní zahrádku nebo alespoň balkon? Zkuste si vypěstovat vlastní rajčata, salát nebo bylinky. Budete tak mít perfektní přehled o původu a navíc k vám nebudou plodiny cestovat velkou dálku. Můžete k tomu využít půvabné i praktické obaly na květináče. S pěstováním je úzce propojené i kompostování. Bioodpad vlastně není odpad, ale cenná surovina, z níž získáte vlastní výživné a ekologické hnojivo. Ať už využíváte zahradní kompost, komunitní kompostér nebo varianty do bytu, jako je bokashi či vermikompostér.
4. Nakupujte z druhé ruky a swapujte
Sportovní potřeby, vintage nábytek a celou řadu dalších věcí můžete kupovat z druhé ruky. Daný předmět tak neskončí na skládce a vy mu dáte druhou šanci. Zpomalíte tak celý výrobní cyklus. Mnohdy můžete tímto způsobem narazit na kvalitní produkt, který byste si třeba nový ani nemohli dovolit. Podobné je to s tzv. swapováním. Na sociálních sítích najdete celou řadu lokálních skupin, kde můžete poptávat či nabízet již nepotřebné věci a směňovat je třeba za své spotřební přebytky. Ale pozor, může se z toho stát závislost!
5. Omezte odpad
Redukovat odpad se dá nejen už výše zmíněným, ale především každodenními nákupními návyky. Největší podíl na celkovém objemu odpadu mají obalové materiály zejména od potravin. Proto se i u nás čím dál víc prosazují myšlenky hnutí „zero waste“. Cílem je omezit svůj odpad, především ten směsný, na minimum.
Jak na to? Možností je celá řada. Při svých nákupech se můžete třeba vyhýbat obalům, které se nedají recyklovat, nebo si nosit vlastní sáčky a nádoby na pečivo, pultové produkty a především na ovoce či zeleninu. Po celé zemi vyrostly v posledních letech obchůdky s bezobalovým sortimentem a bezobalové sekce dnes najdete už i v některých supermarketech a drogeriích. Co se týče drogerie, jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit odpad, je výměna tekutých mýdel, šamponů a sprchových gelů v plastových obalech za tuhé varianty v papírové krabičce.
Jak na to? Možností je celá řada. Při svých nákupech se můžete třeba vyhýbat obalům, které se nedají recyklovat, nebo si nosit vlastní sáčky a nádoby na pečivo, pultové produkty a především na ovoce či zeleninu. Po celé zemi vyrostly v posledních letech obchůdky s bezobalovým sortimentem a bezobalové sekce dnes najdete už i v některých supermarketech a drogeriích. Co se týče drogerie, jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit odpad, je výměna tekutých mýdel, šamponů a sprchových gelů v plastových obalech za tuhé varianty v papírové krabičce.
TIP, JAK ZAČÍT:
Když jdete ven, nezapomeňte si sebou vzít pití v lahvi nebo termosce, abyste nemuseli po cestě kupovat nápoj v jednorázovém obalu. A samozřejmě si přibalte nákupní tašku – co kdyby?!
6. Šetřete energií
Jistě si říkáte, že při vysokých cenách energií vám tohle nemusí nikdo radit. Tak nám dovolte jen pár tipů, jak ušetřit. Při nákupu spotřebičů věnujte na štítku pozornost nejen deklarované energetické třídě (A, B, C), ale také celkové spotřebě energie. To platí zejména pro pračky, chladničky a myčky nádobí. I superúsporná americká chladnička „sežere“ mnohdy víc než její obyčejná štíhlá kolegyně.
A věděli jste, že když při odchodu do práce úplně vypnete topení, můžete ve finále protopit mnohem víc, protože následně spotřebujete obrovské množství energie na opětovné vytopení interiéru? Takže si přes den, kdy nejste doma, nastavte topení raději na 16 stupňů a hodinu před vaším příchodem na požadovanou teplotu.
A věděli jste, že když při odchodu do práce úplně vypnete topení, můžete ve finále protopit mnohem víc, protože následně spotřebujete obrovské množství energie na opětovné vytopení interiéru? Takže si přes den, kdy nejste doma, nastavte topení raději na 16 stupňů a hodinu před vaším příchodem na požadovanou teplotu.
CHYTRÁ RADA:
Bydlíte v paneláku s klasickými radiátory? Zvažte instalaci tzv. chytrých hlavic, které vám pomohou teplotu lépe regulovat a využít výhody tzv. zónového vytápění (v ložnici není třeba topit tolik jako v obýváku či koupelně) – jeden kus pořídíte za pár stovek. A jaké jsou optimální teploty v jednotlivých místnostech? V obývacím pokoji 20–21 °C, v ložnici 16–18 °C, v kuchyni 18 °C, v koupelně 24 °C, na chodbě 15 °C.
7. Změňte pohled na cestování
Cestování je v současnosti velmi populární, ale je nutné si přiznat, že výrazně zvyšuje naši ekologickou stopu, zejména využíváme-li leteckou či automobilovou dopravu a cestujeme na velké vzdálenosti. Určitě není nutné sedět doma – stačí přehodnotit způsob dopravy (zkuste po Evropě vyměnit letadlo za vlak) nebo cíl. I u nás doma či v sousedních zemích je spousta zajímavých a lákavých míst. Už jste slyšeli o revitalizované Lužické pánvi v Německu nebo Neziderském jezeru v Rakousku? Jestliže „placku“ nemusíte a preferujete spíše kopečky, objevte polskou stranu Krkonoš či Tater nebo sopečnou Cerovou vrchovinu na jihu Slovenska. A jestli chcete jít ještě „dál“, sbalte batoh a vyrazte po svých objevovat krásy Česka. Tipy na trasy nabízí projekty, jako je Via Czechia nebo Stezka Českem.
8. Minidomky jako zdroj svobody
Pro jednoho v době neustále se zvyšujících nákladů na bydlení nutnost, pro druhého splněný sen o bydlení šetrném k přírodě, s nímž se nezadluží na celý život. Trend malých, mnohdy mobilních a svépomocí postavených domků, tzv. tiny houses nebo tiny homes ve světě neustále sílí. Ať už jsou důvody majitelů jakékoli, málokdy narazíte na někoho, kdo by svého rozhodnutí litoval. Jeden tak řeší bydlení po ekonomicky náročném rozvodu, jiní už nechtějí po odchodu dětí do světa financovat velký dům, další berou tento domov jako dočasný, než si našetří na standardní bydlení. Všichni si však vesměs pochvalují, jak ušetřili a také, že díky vlastnímu projektování a nápadům mají domek přesně podle svých přestav. Proč je tiny house nejen finančně, ale i ekologicky šetrný? Spotřebujete výrazně méně materiálu než při stavbě standardního domu, díky případné stavbě svépomocí i za práci, navíc vystačíte s menším pozemkem a hlavně máte mnohem menší provozní náklady, protože nevytápíte velký prostor. Tyto domky se zpravidla staví na podvozku, nebo se zakládají na patkách či zemních vrutech, takže nespotřebujete spoustu betonu na klasické základy.
VĚDĚLI JSTE, ŽE:
V souvislosti s těmito domky se jako výhoda často uvádí, že kvůli jejich velikosti nepotřebujete stavební povolení na jejich umístění. Ano, klasické stavební povolení vzhledem k malému půdorysu opravdu nepotřebujete, ale rozhodně to neznamená, že je můžete jen tak postavit na jakémkoli pozemku. Zjistěte si nejprve, zda je taková stavba v souladu s územním plánem lokality, v níž se pozemek nachází, a ověřte si, zda s tím bude místní stavební úřad souhlasit. I když domek není pevně spojen se zemí a vypadá spíše jako vozidlo, pokud plní účely stavby pro bydlení, současná legislativa na něj také tak nahlíží. Zpravidla tak k umístění potřebujete stavební pozemek nebo alespoň pozemek, na němž se v rámci územního plánu počítá s umístěním rekreační stavby či karavanu. Určitě ho nelze jen tak postavit kdekoli na louce nebo v lese.
9. Život na malém prostoru
No řekněte, nezní ta představa lákavě? Nezávislé bydlení s minimem finančních prostředků? Ano, už slyšíme ty pochyby. Jak se dá žít na tak malém prostoru? Protože v případě tiny houses hovoříme zpravidla o podlahové ploše kolem 16–25 metrů čtverečních. Klíčem je důmyslnost a maximální využití prostoru. A samozřejmě INdividuální řešení na míru.
Tiny house se zpravidla staví tak, aby měly výšku umožňující vestavěné patro (nejčastěji využívané na spaní). Úložné prostory jsou umístěny po celé vertikále, přičemž například schody do patra se zároveň využívají jako police, zásuvky nebo miniskříňky. V tiny housu samozřejmě vanu nehledejte, koupelna má obvykle velikost spíže a kromě sprchového koutu tu bývá umístěna jen toaleta a malé umyvadlo.
Toaleta je velké téma, protože klasické splachovací toalety nejsou zrovna dvakrát ekologické. Pokud se bez ní neobejdete, můžete na splachování využívat šedou (z mytí, praní) či dešťovou vodu a následně k jejímu čištění použít kořenovou čističku. Alternativou jsou separační či kompostovací toalety, které nepotřebují přívod vody, ale naopak zase vyžadují zapojení do elektrické sítě. Luxusním řešením jsou toalety spalovací, ale ty nejlevnější stojí kolem 60 tisíc korun a samozřejmě mají i vyšší spotřebu energie. Náklady na provoz všech spotřebičů můžete v takovém domku snížit instalací fotovoltaické elektrárny a ideálně i baterií pro ukládání letních přebytků.
Tiny house se zpravidla staví tak, aby měly výšku umožňující vestavěné patro (nejčastěji využívané na spaní). Úložné prostory jsou umístěny po celé vertikále, přičemž například schody do patra se zároveň využívají jako police, zásuvky nebo miniskříňky. V tiny housu samozřejmě vanu nehledejte, koupelna má obvykle velikost spíže a kromě sprchového koutu tu bývá umístěna jen toaleta a malé umyvadlo.
Toaleta je velké téma, protože klasické splachovací toalety nejsou zrovna dvakrát ekologické. Pokud se bez ní neobejdete, můžete na splachování využívat šedou (z mytí, praní) či dešťovou vodu a následně k jejímu čištění použít kořenovou čističku. Alternativou jsou separační či kompostovací toalety, které nepotřebují přívod vody, ale naopak zase vyžadují zapojení do elektrické sítě. Luxusním řešením jsou toalety spalovací, ale ty nejlevnější stojí kolem 60 tisíc korun a samozřejmě mají i vyšší spotřebu energie. Náklady na provoz všech spotřebičů můžete v takovém domku snížit instalací fotovoltaické elektrárny a ideálně i baterií pro ukládání letních přebytků.
Zkrátka, možností, jak ve svém životě zpomalit svou spotřebu a snížit dopad svého životního stylu na planetu, je celá řada. Záleží jen na vašich preferencích, zvycích a možnostech, kterými se nakonec budete INspirovat. V každém případě nezapomeňte, že každý krok se počítá. A když vám to jednou nevyjde, nenechte se odradit!
Autor článku: Dominika