
Tipy na velikonoční výlety nejen za tradicemi
Patříte k těm, kteří si neumí představit pěkný volný den bez výletu? Vypadá to, že počasí na Velikonoce bude přát, tak s námi pojďte vyrazit za tradicemi, zábavou i přírodními krásami. Ať už bydlíte v Čechách, na Moravě či ve Slezsku, máme pro Vás několik zajímavých tipů.
Skanzen Veselý Kopec na Vysočině
Ruku na srdce, kdo z nás dnes opravdu zná všechny velikonoční tradice a zvyky. Některé možná ještě dodržujeme, ale známe jejich původ? Pokud si chcete osvěžit paměť, nebo se o tradičních Velikonocích dozvědět víc, vydejte se do skanzenu Veselý Kopec. Od Velkého pátku (15. dubna) do Pondělí velikonočního (18. dubna) budete mít možnost prohlédnout si interiéry roubenek doplněné o ukázky velikonočního pečiva, zdobených vajíček a dalších tradičních předmětů. Také tu zjistíte, proč se na Zelený čtvrtek peklo pečivo zvané jidáše, jaké byly tradiční způsoby zdobení kraslic na Horácku, nebo co lidé žijící před sto lety jedli na Boží hod velikonoční. Určitě vás zaujmou i ukázky výroby velikonočních předmětů: pletení pomlázek, zdobení kraslic různými technikami, pečení svátečních perníků a mnoho dalšího.
Velikonoční zvyky šlechty, Lemberk
Zajímalo by vás, jak dříve slavila Velikonoce česká šlechta? Prozradí vám to 14.–18. dubna na zámku Lemberk. Speciální prohlídky velikonočně vyzdobeného clam-gallasovského apartmá včetně zámecké kaple s průvodcem se konají pětkrát denně. Čeká vás ukázka velikonočního slavení a zvyků šlechty, která vychází z období 20.–30. let 20. století. Lemberk je hrad přestavěný na zámek, jež rozhodně stojí za návštěvu i mimo období Velikonoc. Najdete ho v půvabném kraji Lužických hor u Jablonného v Podještědí v Libereckém kraji. Jeho historie je spojená mimo jiné i s osudem svatořečené Zdislavy z Lemberka, která zde žila ve 13. století a proslula svou dobrosrdečností i schopnostmi z oblasti lidového léčitelství.

Jaro na vsi v Přerově nad Labem
V této středočeské obci začíná 18. dubna výstava Jaro na vsi. Ta ukáže v celém areálu místního skanzenu staré zvyky a obyčeje od masopustu do májů, jak je v tomto kraji zaznamenali národopisní sběratelé. Výstava začíná v první chalupě z Chvalovic zabíjačkou, zvláštní krajovou zábavou zvanou „šplochan“ a průvodem starých masek na konci masopustu. Ve druhé chalupě z Draha masopust střídá čtyřicetidenní předvelikonoční postní období se šesti postními nedělemi, provázenými mimo jiné vynášením smrtky, chozením s lítem a předvelikonočním pečením. Pašijový týden od Zeleného čtvrtku do Božího hodu velikonočního má tradičně své místo ve „staročeské chalupě“, stejně jako pomlázka o Pondělí velikonočním s ukázkami starých kraslic.


Za medvědím česnekem do Poděbrad
Poděbrady jsou vyhlášené lázeňské město s charakteristickou atmosférou. Pod zámkem a okolo vody to na jaře a v létě žije cyklisty i bruslaři, kteří hojně využívají rovinatého terénu podél řeky a v okolí. Po cestě tak narazíte na řadu občerstvení. V lužních lesích roste jarní kvítí, ale hlavně tu narazíte na pro tuto dobu tak typické koberce medvědího česneku. Medvědí česnek je léčivá bylina, jejíž popularita v posledních letech výrazně vzrostla. Obsahuje jód, vápník a hořčík i vitamíny velmi prospěšné pro naše tělo. Při sbírání byste si měli dát pozor na to, zda se zrovna nenácházíte na chráněném místě, ale také, abyste medvědí česnek nezaměnili s podobně vypadající konvalinkou nebo ocúnem a nepřiotrávili se. Při trhání listů česneku ochránci přírody doporučují vždy z jedné rostliny odstřihnout co nejblíže země dva listy tak, aby cibule zůstaly pod zemí. Po ohleduplné sklizni si pak můžete vyrobit třeba chutné pesto.
Recept na pesto z medvědího česneku podle webu Turistický gurmán
Budete potřebovat: 200 g česneku medvědího, 20 g soli, 2 lžíce strouhaného parmazánu, 2–3 lžíce loupaných mandlí a olivový olej dle potřeby. Lístky česneku medvědího omyjte, osušte a natrhejte na menší kousky. Dejte do mixéru, přidejte sůl, parmazán, mandle a olej a vše rozmixujte. Pesto uložte do skleničky s víčkem a skladujte v lednici. Výborně se hodí k těstovinám, do salátu, do pomazánek nebo k masu.
Velikonoční výšlap na Králický Sněžník
Pokud rádi trávíte Velikonoce aktivně, naplánujte si výstup na Kralický Sněžník (1423 m n. m.). Kralický Sněžník se nachází na unikátním místě – v trojmezí Čechy – Morava – Kladsko. Nejkratší trasa z české strany vede z obce Stříbrnice u Starého Města (převýšení 750 m). Vydejte se po žluté turistické značce lesem prudce do kopce směrem k chatě Návrší a dále k rozcestníku Pod Adéliným pramenem. Potom zamiřte k rozcestí Pod Ludmilou, nebo zvolte stezku kopírující polskou hranici. Když překročíte hranici Pardubického a Olomouckého kraje, brzy vás čeká zastavení u Pramene Moravy. Odtud pak vede krátký závěrečný výstup na vrchol. Vyrazit můžete ale i delší trasou z obce Dolní Morava, která je populárním lyžařským i turistickým střediskem. Na vrcholu vás každopádně čeká parádní kruhový výhled do všech stran.

Velikonoční otevřené sklepy Valtice
Patříte mezi milovníky vín? Pak byste si 16. dubna neměli nechat ujít putování za vínem po vybraných sklepech a vinotékách v moravských Valticích. Čeká vás tu degustace a možnost nakoupit víno přímo u vinaře, ale také ochutnávka specialit, které k vínu neodmyslitelně patří, a dokonce doprovodný program na jednotlivých zastávkách. Mimo okruh této akce se dají absolvovat ještě samostatně placené prohlídky Zámeckého sklepa A.D. 1430, Křížového sklepa A.D. 1640 a Vinařské stodoly vinařství Château Valtice.
Mandloňové sady a rozhledna v Hustopečích
V Hustopečích na jihu Moravy se můžete projít výjimečnou mandloňovou stezkou. Stezka vede sady mandloní, které jsou unikátní nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Mandloně totiž potřebují teplo a běžně se pěstují ve Středomoří. První sad najdete na jihozápadních svazích Staré hory nad městem Hustopeče, druhý pak v lokalitě Kamenec. Oba sady spojuje naučná stezka vedoucí až k rozhledně, která se tyčí v nadmořské výšce asi 300 metrů na okraji sadu na Hustopečském starém vrchu. Rozhledna je vysoká 17 metrů a nejkrásnější pohled z jejího vrchu se nabízí právě v dubnu či květnu, kdy sady nádherně kvetou. Z rozhledny je možné zahlédnout i Pálavské vrchy.

Velikonoce na Valašsku
Velikonoce, jak je znali naši předci, se dodnes slaví především na Moravě. S tradičně bohatým třídenním programem (16.–18. dubna) přichází na Velikonoce Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Tradiční velikonoční a jarní zvyky tu zažijete v podání místních folklorních souborů. V areálu Dřevěného městečka během svátečních dnů uvidíte ukázky zdobení kraslic a pletení pomlázek, můžete obdivovat bohatou nabídku výrobků lidových řemeslníků a samozřejmě si dát i něco dobrého na zub. Abyste kalorie pak hezky rychle spálili, vyražte na túru na vrchol hory Radhošť nebo na Pustevny.
Zdroj foto: Wikimedia a archiv zmíněných institucí
Autor článku: Dominika