Naše tradiční Vánoce

Blíží se Vánoce a všichni se už jistě těší na tu pohodu s rodinou v obklopení chutného jídla, když je na programu jen relax a jako příloha se podávají pohádky v telce. A to je fakticky nad zlato! Dnes již doba pokročila a každá rodina slaví svátky podle svých představ, což je přirozené. Jak ale vypadaly původní české Vánoce? Podívejme se spolu na několik českých vánočních tradic, některé z nich sahají daleko do minulosti. Které z nich u sebe doma zachováváte?

... slovo Vánoce a Vianoce máme pro označení tohoto svátku jen v češtině a v slovenštině? Ostatní slovanské jazyky mají pro svátek božího narození výrazy jako Roždestvo (ruština), Boze Narodzenie (polština), Božič / Božić (srbština a chorvatština). Tak proč právě Vánoce? Předpokládá se, že toto slovo pochází z německého Weihnachten, ze kterého se doslovně přeložila část "nacht", což znamená "noc". Proto Vánoce.

Začněme tím nejdůležitějším. (Nebo najšupinatějším?) Vánoční kapr. Již po několik generací je takový zvyk, že pár dní před svátky se koupí živý kapr a my se s ním pak musíme nějaký čas dělit o koupelnu. Na Štědrý den se pak stává dominantou vánočního stolu. Věděli jste, že kapr se na český vánoční stůl dostal vlivem křesťanství? Tak, tak, ryba je totiž postní jídlo. Ke kaprovi nesmí chybět bramborový salát nebo jiné oblíbené přílohy. Svařák má na vánočním stole také své pevné místo. A co by to byly za svátky bez cukroví? Perníčky, rohlíčky a slepované koláčky, kam jen oko dohlédne ... Jaká jídla na Vánoce upřednostňujete ve své domácnosti? Zde je pár tradičních českých vánočních receptů.

Tradiční české vánoční prostírání má svá specifika. Věděli jste například to, že kdysi lidé nezvykli jíst čerstvý chléb a dopřáli si ho jen na Vánoce? Důvod byl prostý - voňavé pečivo chutná více a také ho více sníme. Proto se kdysi chléb podával až třídenní. Tedy - s výjimkou Vánoc. Co se týče samotného stolování, věřilo se, že sudý počet stolovníků nosí neštěstí, proto se prostíralo pro jednoho navíc. Mělo jít o náhodného návštěvníka nebo o zesnulého člena rodiny. Bylo zvykem dát pod talíř minci nebo šupinu z kapra, které měly zajistit bohatství. Na stole samozřejmě nesměla chybět svíčka. V současnosti je české stolování příjemnou kombinací tradičního a moderního - jak je komu pochuti. Doslova.

Asi není české rodiny, kde by se nevědělo, že kapr nejen chutná, ale může přinést i bohatství. Jak jsme zmínili výše, šupina z kapra se zvykla dávat pod talíř či pod ubrus, aby se rodině zajistily finance na další rok. Jak je to u vás? Je kapr nejspolehlivější investice? Další známou tradicí je řez jablka na hvězdičku. Pokud je jablko zevnitř hezké, znamená to, že rodina bude po celý rok zdravá. V dalšim zvyku hraje hlavní roli med: ten se namaže v malém množství na obličej, což má dotyčnému zajistit lásku. Takže, to bychom měli: láska, zdraví a peníze. Co dokáží zaručit další vánoční tradice?

Tak tato disciplína se na olympiádu pravděpodobně nikdy nedostane, ale kdyby přece jen, Češky by v ní byly mistryně. Tato tradice má vdavekchtivé ženě prozradit, zda její vyvolený stojí někde za rohem už v následujícím roce. Žena by se měla postavit zády ke dveřím a botičku hodit za sebe. Pokud špička ukazuje na dveře, může se mísit těsto na svatební koláče. Pokud je bota ke dveřím otočena patou, nadějná nevěsta si bude muset ještě chvíli počkat. Zbývá nám doufat, že příští ženich nakonec pod tím pantoflem neskončí.

Pojďme si přiblížit i tento pěkný zvyk. A slovo "přiblížit" je tu opravdu klíčové. Do skořápek vlašských ořechů se nakape vosk a připevní se v nich malé svíčky. Skořápek má být tolik kolik je členů rodiny. Tyto loďky se pak pustí na vodu (napuštěné umyvadlo, miska s vodou ...) a pokud se drží u sebe, bude i rodina držet po celý rok spolu. Možná jste se někdy divili, proč se vánočce říká vánočka, když si ji dopřáváme i jindy než jen na Štědrý den a svátky k němu přidružené. Inu, je tomu tak, tradiční česká vánočka se totiž skutečně má připravovat na Vánoce. Většina lidí ji peče 22. prosince, někteří až na Štědrý den. Vánočka má tvarem připomínat Jezulátko, čili je symbolem nového života. Věřilo se, že tím, že je vánočka pletená "do kříže", ochrání všechny stolující před zlými sílami. A taková drobnost - někdo do vánočky přidává jeden suchý tvrdý hrášek. Kdo ho při pojídání najde, ten bude mít štěstí. (Nebo spíš jeho zubař?)

Tak tato tradice je jedna z nejkreativnějších a dodnes se těší oblibě. Pamatujete si na Pelíšky, kde Jindřiška s maminkou pozorují tatínka, jak ten s celou výbavou nalije roztavené olovo do vody, a pak spolu hádají, což může představovat? Dnes už na lití olova laboratorní pomůcky nejsou zapotřebí, avšak je dobré zakoupit si takovou sadu, která je bezpečná a obsahuje také instrukce. Olovo stačí roztavit a každý člen nalije svůj díl do studené vody. Kov do pěti minut vychladne a potom je na vaší fantazii, co vám vzniklý obrazec prozradí. Tak jak? Nechali jste se inspirovat? Budou letos u vás doma tradiční české svátky?