Vánoce v našich regionech

V dnešní době se již tradiční vánoční zvyky mísí s moderními, každá rodina jejich slaví po svém, dokonce i každý vánoční stůl vypadá jinak. Jak však vypadaly naše pravé zvyky a tradice? Možná u některých budete i překvapeni. Pozorně sledujte, tentokrát se zaměříme na Moravu a Slezsko!

Moravský kraj je v mnohém výjimečný a to se ukazuje iv období Vánoc: tak na vánočním stole, tak ve zvycích a tradicích. Věštění zdraví z rozkrojeného jablka, medová značka na čelo či skořápky na vodě - to známe iz jiných částí České republiky. Co má však Morava navíc?

Znáte rituál se skořápkami vlašských ořechů? Postavíte do nich malé svíčky, uložíte je na hladinu a sledujete, zda zůstávají u sebe nebo se od sebe vzdalují. Údajně se tak dá zjistit, zda rodina zůstane v následující rok pohromadě. Na Moravě se ale se skořápkami čaruje jinak. Vezmete dvě, dáte jim jména dvou lidí a položíte je na hladinu. Pokud se k sobě přiblíží, znamená to, že životy lidí s těmito jmény se propojí.

Tak toto je velmi pěkný a vzácný zvyk. Vánoční či adventní věštění ze rozkvetlé třešně či ztuhlého olova znají asi více, ale věděli jste, že se kdysi věštilo i z cibule? Cibule se Nakrájené a rozdělila se do dvanácti misek, z nichž každá představovala jeden kalendářní měsíc. Cibule se zasolila a nechala se odstát několik dní. Podle toho, kolik vody pustila do jednotlivých misek, tolik mělo v dalším roce očekávat vlhkosti v daném měsíci.

Stejně jako jinde v Čechách nebo na Slovensku, na Štědrý den se měl dodržovat přísný půst. Tedy, až do večeře. Děti měl přesvědčit příslib, že pokud vydrží, uvidí zlaté prasátko. Na Moravě se ale kromě lidí postil i dobytek. Tedy, ne sám od sebe. Dopoledne měl například kravám vystačit jen kousek slámy.

Stůl prošel před vánoční večeří jednou úpravou - "zamkl se". To znamená, že se kolem něj natáhla řetěz. Mělo to symbolizovat ochranu stáda před vlky - tak jak se zamkl stůl, tak měly zamknout vlkem tlamy. Před večeří se bylo třeba nahlas pomodlit a až pak se rodina pustila do jídla. Pít za stolem se však nesmělo - kdo byl žízeň, musel jít ven. Hospodyně přinesla ke stolu všechny chody najednou - to proto, že během večeře se nemohla postavit od stolu. Pokud vydržela celou dobu sedět, nosnice ve dvoře měly nést hodně vajec. A co se podávalo? Oproti současnému menu může to původní působit až obyčejně, ale takové byly časy. Servírovala se Hrachovka, různé kaše a k tomu ovoce a koláče. Po večeři dospělí honili děti po vsi jako stádo ovcí, děti se přitom jašili a křičeli, a pak se společně zpívalo a koledovalo...

Věděli jste, že Vánocům se v Slezsku (na Těšínsku) říká wilija? Výraz pochází z polského Wigilia, což znamená tradiční vánoční večeři. V Slezsku docházelo k míšení kultur a zdejší Vánoce si vzali hodně od Moraváků , Poláků a cosi i od Slováků.

Věděli jste o tom, že v Slezsku bylo na Štědrý den zvykem, že sousedé se setkali u plotu nebo u dveří a dali se za panák pálenky? Popřáli si vše dobré a společně si připili. Nešlo však o nějaké bohapusté opíjení se, šlo jen o přípitek -nebo pokud chcete, počynstno nebo ščedrok.

Hlava rodiny (muž, otec) přednesl nad štědrovečerním stolem modlitbu a nato si každý odlomil oplatku a namočil si ji do medu. Oplatky se podobají hostii. Teprve po tomto rituálu se začalo s večeří. Slezsko je věru rázovitý kraj, a co se kuchyně týká, rozhodně má co nabídnout. A kdo přišel na štědrovečerní večeři nebo na Boží hod, nikdy neobešel s prázdnou!

Tradiční štědrovečerní večeře v Slezsku zahrnovala takové pokrmy, které by si mnozí z nás dnes s Vánocemi nespojily. Večeře sestávala - podržte se - z dvanácti různých jídel! Jak polévka se podávala hrachová, ale i s konopných semen, a tedy polévka z konopných semen. Na stolech se často objevovala i hřibjanka, čili houbová. Zelí je neodmyslitelnou součástí slezské kuchyně, a tak nechybělo ani na vánočním stole. Slyšeli jste už o tradiční sladké omáčce bryja? Připravovala se z ovoce a ořechů. Servírovali se také opekance a co nesmělo chybět? Slezská vařonka! Sladký horký nápoj s alkoholem.

Znáte i jiné, méně známé zvyky z regionů? Jak slavíte svátky u vás?