Jarní sázení

Jaro už klepe na dveře a to je nesporným signálem pro všechny vášnivé zahrádkáře, že zahradní sezóna už brzy odstartuje. Naposledy jsme vám poradili, jak se postarat o zahradu po zimě, dnes si něco řekneme o jarním sázení. Zaučit se mohou úplní začátečníci, pro ty zkušenější máme nové inspirace. Nasaďte si rukavice a ve své zahrádce si zasaďte, co se vám jen bude líbit.

Když se chystáte pěstovat něco ve své zahrádce, ať už to bude zelenina, ovoce nebo okrasné rostliny, je dobré vědět, v jakém stavu máte půdu. Hlavním faktorem, kterému byste měli věnovat pozornost, je úrodnost. Úrodnost půdy v podstatě spočívá v tom, do jaké míry je půda schopna přijmout živiny a zároveň je odevzdat rostlině. Zpozornět byste měli, pokud je vaše půda příliš sypká. Může jít totiž o písečnou nebo hlinito-písčitou půdu, která růstu rozhodně nepřeje. Naštěstí je tu řešení v podobě zúrodňování, a to tak, že doplníte jílovitou zeminu, kompost, či dokonce bahno. Opačným extrémem je půda, která má výrazně zastoupenou jílovou složku. Tato je totiž dosti těžká a nepropustná - a pro pěstování čehokoliv téměř nevhodná. Samozřejmě, existují způsoby, jak i jílovitou půdu provzdušnit a zúrodnit, ovšem počítejte s tím, že pěstování bude vždy o něco náročnější.

Jaký je ideál? Tak ten je někde mezi. Vhodná půda není ani sypká, ani mastná, a hrudky se vám snadno přesýpají mezi prsty. Nezapomeňte však, že i takovou půdu je třeba hnojit a dopřát jí takovou údržbu, jakou potřebuje, případně jakou vyžadují plodiny v ní pěstované.

Můžete mít tu nejlepší půdu na světě a pozemek otočený na slunečný jihozápad, ale když netrefíte ten správný moment sázení, veškerá práce může vyjít nazmar. Jaro bývá sice bohaté na dostatek slunce, ale stejně může zaskočit i prudkými změnami teploty, či dokonce přízemními mrazy. Netřeba si z toho dělat těžkou hlavu, dnes už máte detailní předpověď počasí také v mobilu a dokážete zasáhnout, když je třeba. Ale přesto se zdá, že staré dobré způsoby jsou i tak nejúčinnější. Tím základním je předpěstování zeleniny. Ukážeme si to na příkladu papriky.

Jak tedy sázet papriku? Třeba si nachystat kelímky od jogurtů, nebo - a to znají hlavně zahrádkářští profíci – sadbovací květináče. Semínka papriky vysejte do substrátu a dejte je na teplé místo. Když vyklíčí, umístěte je někam, kde budou mít dostatek slunce (do okna, na prosklenou verandu ...). Takové sazenice si hýčkejte, ale rozhodně jim neuškodí, pokud je budete trochu otužovat. Jelikož na růst potřebují přibližně 3 měsíce, naplánujte si předpěstování tak, abyste papriku mohli přesadit do zahrady koncem jara / začátkem léta, to znamená přibližně v druhé polovině května. Rostlinky pak vysazujte do půdy přibližně 50 cm od sebe, a dopřejte jim vhodné hnojivo. Podobně postupujte i u rajčat, vždy začínejte od předpěstovaných sazenic. Rajčata přesazujeme do zahrádky už po dvou měsících.

Nejlepším obdobím pro sázení ovocných stromů je podzim, a tedy dormanci. Pokud jste však zatoužili po ovocné zahrádce právě v této chvíli, stále máte možnost. Alternativou je totiž vysazování na jaře. Seženete si volnokořený stromeček, a co nejdříve po koupi byste ho měli zasadit do země. Na noc namočte kořeny a pak je zastřihněte na jednotnou délku 30 cm.

Stromek pak vložíte kořeny dolů do vykopané jámy, která by měla být ve srovnání s kořenovou soustavou dvakrát tak hluboká a široká. Když už je stromeček v zemi, nezapomeňte na jeho ochranu a oporu!

Tento výraz jste již pravděpodobně zachytili, víte však, co se za ním skrývá? Představte si zahradu, která se stará sama o sebe, a kterou namísto úmorného rytí pokryjete vrstvou živin, které půda přirozeně vstřebá. Na první poslech to zní jako sen nenáročného zahrádkáře, viďte? Pravdou však je, že takový typ zahrady nejenže šetří váš čas, ale i vaši půdu.

Hlavním principem je sázení primárně trvalých rostlin a takových kombinací rostlin a plodin, které si navzájem pomáhají a ve vzájemné blízkosti prosperují. Čili ano - nejvíce času při tvorbě Permakulturní zahrádky vám zabere studium a čtení. Pokud vás taková představa nadchla, můžete začít už teď na jaře. Vaše zahrádka bude působit pestře.

Už v předchozím článku jsme psali o tom, že v jarním období je vhodné vysazovat trvalky i letničky. Dnes si povíme něco o jiném typu okrasné zahrady, konkrétně o loukách. Louka totiž nemusí být jen divoce rostoucí travnatá pláň bez systému, ale může být i plnohodnotnou součástí vašeho pozemku. A to nejen za účelem zkrášlit ho, ale mu i prospět.

Jak si tedy vytvořit louku? V první řadě zapomeňte na jasné představy, jak to bývá při skalkách, a plánujte jen tak od oka. Lépe řečeno, zaměřte se na to, co se vám líbí, a květiny prostě nechte růst. Nemyslete si však, že udržet si hezký luční záhon je jen tak. Sice nevíme, který květ se kde uchytí (zvláště pokud sázíte květiny z luční směsi), ale zato můžete mít kontrolu nad kvalitou své okrasné zahrádky. Přirozenost je in, ale zanedbanost se neodpouští, proto hlavní heslo zní - sekejte svou louku. U trvalek platí, že byste je neměli nechat vyrůst více než 15 cm. Sekáním se sníží riziko, že se vám do záhonu připletou semena trávy, a trvalky se pěkně zakoření. Hlavní výhodou lučního záhonu je nenáročná péče, plus do své zahrádky můžete přilákat včely. A kdy si louku vysadit? No přece na jaře. Pokud jste se inspirovali, neváhejte a začněte třeba už zítra!

Pocit, když vám každý rok vyklíčí první rostliny, nebo se vám v zahradě ujme nový ovocný strom, je nepopsatelný. Sázení doma už dávno není jen o tom, abyste nakrmili sebe a rodinu, ale znamená také plnohodnotně strávený čas, který přináší své ovoce. A to doslova! A i zeleninu. Pokud jste začátečníci, držíme vám palce - jediná věc, které se třeba obávat, je, že když ochutnáte své první rajče z vlastní zahrady, propadnete zahradničení naplno! Navíc budete vědět, co vy a vaše děti jíte. Tak tedy - do toho!